Hedvika Pospíšilová: Moštování na Eibenthale

Je to něco jiného, když jdeš, utrhneš si jabko ze stromu a sníš, než když si ho koupíš. Děláme to hlavně proto, ať máme co nejvíce naše, přírodní. 

Jak vás napadlo, že začnete s moštováním?

Před rokem, vloni na jaře, se nám podařilo koupit sad s ovocnými stromy, a protože loňský rok byl úrodný a neměli jsme to všechno kde skladovat, chtěli jsme to využít nějak jinak. Ať to nemusí zůstat na poli anebo ať se to nemusí dávat zvěři, což by se taky mohlo. Kvůli tomu jsme si pořídili stroje na zpracování jablek.

Takže v tom sadu máte hlavně jabka?

Jsou tam jablka, hrušky i kdoule.

Co všechno už jste tedy moštovali? Jaké jsou třeba i kombinace?

My známe více kombinací, než děláme. Děláme hlavně jabko a hrušku, zkusili jsme i z hroznového vína. Kombinace moštů mohou být jabko-hruška, jabko-kdoule a víno-jabko je takový základ. Dělají se i s mrkví nebo s červenou řepou, ale k tomu jsme se zatím nedostali.

Kdo všechno u vás může moštovat? 

Děláme to hlavně pro nás. S ovocem, které sebereme. Jestli se najde čas, tak jsme ochotný to udělat i pro jiný, ale doteď tolik času nebylo.

Pokud byste měli víc času, plánujete do budoucna moštovat víc a otevřít se i pro veřejnost?

Pro veřejnost moštování momentálně nenabízíme, protože nemáme prostory určené přímo pro to. Jestli se nám povede udělat moštárnu, potom to rozšíříme, ale prozatím to ještě nemáme. Mysleli jsme, že to do podzimu zařídíme, ale nepovedlo se, takže možná příští rok. Další rok to bude zase lepší.

Vidíš v tom potenciál? Myslíš, že by to šlo?  

Stroje máme, takže budeme moštovat každý rok. Jestli to budeme dělat ve velkým nebo jenom pro nás, to se ještě uvidí. Podle ovoce, podle našich možností. Zatím jsme mošt neprodávali, více jsme rozdali.

Říkáš ještě, takže výhledově…?

Zajímala jsem se o podmínky pro možnost prodeje jablečného moštu. Letos jsme bohužel nestihli zařídit vše potřebné.

Můžeme se přesunout k té technologii samotné. Co je k tomu všemu potřeba?

První je sběr ovoce – jablek, který nesmí být s kazem, musí být zdravé. My děláme hlavně z našeho ovoce, které nemá žádné postřiky, takže je to všechno přírodní. Jako první se jabka umyjí, pak se všechny přeberou a vytřídí. Pak se rozdrtí a přesunou se do lisu. Drť se lisuje tlakovým lisem. Je to stroj, který používá vodní tlak. Na lisu dole jsou kohoutky na vodu, válec uprostřed se naplní vodou a tím se zvětšuje. Šťáva vytéká přes látkové síto a ta dutina zůstane v košíku v lisu. Vylisovaný mošt zůstane v kádích přes noc, ať kal sedne na dno. Druhý den to přesuneme do nerezové nádoby a pasterizujeme při teplotě 76–80 °C, konzervace moštu je šetrná a mošt si zachová důležité látky a vitamíny. Potom mošt plníme do speciálních sáčků a ty zchladíme. Studený mošt přesuneme do perforovaných bedýnek a uložíme do skladu.

Je to těžká práce? Všechno zvedat, nastavovat?

Jako každá jiná práce. Když se ji naučíš, jde to od ruky. Jsou i automatické stroje na moštování, kde stačí jeden člověk, který na to dohlížel. My máme na každý krok procesu samostatný stroj, a tím i více práce. Všechno se musí přesouvat a dělat zvlášť.

Jak jste se celý ten proces učili?

Když jsme byli v Čechách, měli jsme známého, který nám moštoval jabka, když se nám podařilo nějaké sehnat. Takže jsme přibližně věděli, jak se to dělá. A zbytek jsme si zjišťovali přes internet, stejně jako technologii, kterou děláme.

Je to velká investice do začátku? Dá se sehnat nějaká finanční podpora?

Pořídili jsme si to za vlastní. Koupili jsme si středně velké stroje, dají se sehnat i menší i větší. Používáme nerezové nádoby, drtička má ocelové nože. Finanční podpora se za určitých podmínek sehnat dá. My jsme stroje koupili, když jsme je potřebovali. Kdybychom čekali na podporu, dnes si nepochutnáváme na domácím moštu.

Vy jste příkladem, že to jde i jenom takhle, z vlastní iniciativy, z našetřených peněz...

Moštovací stroje se vyplatí pořizovat, pokud máš sady s ovocnými stromy. Jestli máš tři jabloně, tak to se nevyplatí. My jsme to pořizovali hlavně na zpracování ovoce z našeho sadu. Ovoce je zdravé a byla by škoda, kdybychom ho nechali na stromech. Když už byl bohatý rok, tak jsme to využili.

Kdo se na tom u vás nejvíc podílí?

Ze začátku jsem to dělala hlavně já s manželem a teď se nám vrátil syn z Čech, tak to dělají synové. Na sbírání ovoce chodíme všichni, někdy se přidají i dědečkové.

Co máte v tuto chvíli už za sebou a co ještě budete moštovat?

Letos jsme se opozdili, prozatím jsme jablek sebrali míň. Hroznové víno zase začalo padat, tak jsme začali s ním. Teď přecházíme na jablka, co ještě zbyly.

Jak se projeví na chuti moštu doba, kdy ovoce sbíráte? A jaký mošt máš nejradši ty?

Nejvhodnějšími odrůdami na výrobu moštu jsou pozdní, mají tu pravou sladkost. Letos jsme sbírali jablka už na konci září, protože padaly suchem. Vloni byly zase stromy moc přeplněné. Pak jsme přešli na sběr hroznů. A teď, po půlce října, ještě sbíráme jabka, které zbyly. Já mám nejraději jablečný mošt, obsahuje více vitamínu C a je zdravější. Mošt z hroznového vína je zase sladší. Pasterizovaný mošt vydrží půl roku i rok, záleží, jak je skladovaný. Musí být v chladu, nejlépe do 10 °C, a ve skladu, kde je tma. Letos jsem pořídila sáčky, které nepropouští světlo. Když je mošt na světle, tak ztmavne a pak míň vydrží.

Máte představu, kolik litrů moštu jste už udělali?

Mám, protože vím, kolik jsme naplnili sáčků. Takže takových 2800–3000 litrů za loňskou sezónu. Letos jsme se tam ještě nedostali, ale máme více moštu z vína. Z loňska máme ještě pár krabic. Nemůžeme ale vědět dopředu, kolik budeme dělat. To je podle úrody, není to na člověku. Viděli jsme, že ty jabloně, co měly vloni hodně jablek, letos třeba neměly, ale ty, co vloni neměly, měly zase víc letos. Asi tak to má být.

Jak pečujete o celý ten sad přes rok?

Stříháme stromy podle toho, jak to stíháme. Musí se stříhat brzy na jaře, vlastně ještě v zimě, v lednu nebo v únoru. Stříhat se ještě učíme, pořádně to neumíme. Pustíme si občas i nějaké video, jak se stříhají jabloně nebo jak se stříhají švestky. Hroznový víno nám stříhává táta. Nejlíp by pro nás bylo, kdyby přišel odborník a ukázal nám to přímo na stromu. Máme v sadě starý i mladý stromy. Těm starým už asi moc nepomůžeme, že jsou hodně vysoký, ale máme tam i mladý, kterým by určitě pomohlo, kdyby se trochu sestříhaly a měly by možná lepší úrodu. Sad s ovocnými stromy máme kousek od vesnice, máme tam i malou salaš.

Naše představa je mít hlavně potraviny vypěstované u nás, ve kterých nejsou umělá hnojiva. Taky si občas koupíme něco z obchodu, hlavně ale pěstujeme vlastní. Máme naše maso, kachny, krůty, slepice, vajíčka, mléko, smetanu, sýr a ve fóliovníku máme rajčata, okurky a papriku.

Alžběta Muroňová