ATLAS BANÁTU

První banátský atlas vydaný projektem na Eibenthale, který se soustředí kolem kluků z Banátu. 

MAPA BANÁTU

Klub českých turistů mapuje oblast šesti českých vesnic rumunského Banátu včetně krátkého indexu turistických cílů.

NÝČKO V BANÁTU

PETRA DOBRUSKÁ, ILEANA SURDUCAN

Netradiční komiks, jehož děj se odehrává v krajanských vesnicích v Banátu. Ileana z Kluže spolu se svou pražskou kamarádkou Petrou objevuje českou menšinu v rumunském Banátu
a své zážitky z vesnic zachycuje akvarelovými kresbami. 

K dostání v hospodě U Medvěda
a dalších banátských krámcích.

PÁLENKA

MATĚJ HOŘAVA

Mladý český učitel přijíždí učit místní děti číst a psát. Ony ho učí podpalovat oheň v kamnech kukuřičnými středy. Toulaví psi, rozšlapané moruše, kvetoucí zlatobýly, vzdálený hukot Dunaje.
A postupně přicházejí vzpomínky, jako by se věci přiházely znovu: léta strávená v gymnastické tělocvičně, divadelní prkna, studia v Německu, samota různých pobřeží a cest.

VYPRÁVĚNÍ O BANÁTU

JOSEF KOCMAN

Pan Kocman je v této knize zasvěceným a současně poutavým průvodcem Banátem – částí Rumunska, obydlenou českými krajany, kteří do těchto vzdálených končin přesídlili již počátkem 19. století, a přesto si je do dnešní doby zachovali ve svých srdcích.

K dostání v hospodě U Medvěda
a dalších banátských krámcích.

PO DUNAJI ZA ČECHY DO RUMUNSKA

PETR FILIP

Historický cestopis aneb „literatura faktu“ z oblasti jižního Banátu, který pojednává o prvním osídlování Rumunska Čechy, kteří byli nuceni opustit svoji rodnou vlast. Autor popisuje osudy lidí od roku 1820, kteří žili, vyrůstali a dosud žijí v českých vesnicích Svatá Helena, Gernik, Rovensko, Bígr, Eibenthal a Šumice.

HISTORIE ČESKÝCH KOMUNIT V RUMUNSKU

DESIDERIU GECSE

Ambiciózní projekt místních učitelů pojednává o fenoménu „český Banát“ v dosud nebývalé časové i tematické šíři a z hlediska rozličných aspektů. Českého čtenáře zaujme také u nás neobvyklé zpracování problematiky osídlení – kolonizace z pohledu rumunských intelektuálů s velmi dobrou znalostí prostředí.

S MOTYKOU A PÁNEM BOHEM

MICHAL PAVLÁSEK

Pojednává o duchovním světu komunity českých reformovaných evangelíků, kteří v polovině 19. století odešli z jižní Moravy do dnešního Srbska. Dodnes zde potomky těchto migrantů najdeme. Kniha vznikla na základě dlouhodobého výzkumu v obci Veliké Srediště.

GERNÍK V LETECH
1826-1949

JAROSLAV SVOBODA

Jedenáct kapitol z historie největší české vesnice v dnešním Rumunsku sestavil učitel Jaroslav Svoboda, který dlouhá léta působil v oblasti českých vesnic rumunského Banátu.

CZECH VILLAGES IN ROMANIAN BANAT

Oblast Banátských hor v jižním Rumunsku se silným osídlením nerumunskými menšinami včetně Čechů se v projektu stala jedním
z modelových území pro zachycení změn probíhajících v posledních desetiletích na různých úrovních s vyústěním do krajinného měřítka. První české vesnice v Banátu byly zakládány
v roce 1820. 

GERNICKÝ ŠKOLNÍ KALENDÁŘ 

JAROSLAV SVOBODA

Výbor z dětských slohových prací
a kreseb otištěných v časopisu Gernický zvoneček připravil učitel Jaroslav Svoboda. Tématem jsou zejména církevní i světské slavnosti a události
v průběhu roku. Kniha obsahuje také gernické pověsti a místopisná vyprávění, slovníček nářečních a přejatých výrazů.

SBÍRKA LIDOVÝCH PÍSNÍ

VÁCLAV MAŠEK

Sbírka lidových písní Čechů v Banátě vydaná v Temešváru roku 2008 děkanem Václavem Maškem, který
v současné době působí jako farář
v Eibenthalu a v Bígru. Jedná se většinou o původní písně z oblasti jižních a západních Čech, odkud zdejší přistěhovalci v několika vlnách přišli.
V průběhu let se v nich odráží zdejší místopis Banátu.

NÍŽINY

HERTA MÜLLEROVÁ

Nížiny jsou prvotinou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Herty Müllerové.
 V pronikavých a drásavých scénách autorka popisuje život německy mluvících obyvatel ve švábském Banátu za časů, kdy v Rumunsku vládli komunisté. Müllerová zachycuje temnou anti-idylu v enklávě, kterou charakterizuje strach, nenávist, netolerance a nehybnost.

RODINNÉ OBŘADY ČESKÉ MENŠINY V RUMUNSKÉM BANÁTU

HELENA KRESOVÁ

V knize jsou krásně popsány rodinné obřady, které doprovází Čechy žijící
v rumunském Banátu, kam přišli
v polovině 19. století.

PŘENESENÁ KRAJINA

PAVEL KOVÁŘ (ed.)

Území jižního Rumunska, kde tvoří hranici se Srbskem veletok Dunaje, se dostal do povědomí veřejnosti pod označením Banát. Má složitou historii opakovaného dosidlování různými etniky, která měla pomezní divočinu rakousko-uherské monarchie hospodářsky povznést a zároveň bránit hranici mocnářství proti tureckému ohrožení z východu.

JACOB SE ODHODLÁ MILOVAT

CATALIN FLORESCU

Románový epos líčí barvité a dramatické osudy rodiny lotrinských kolonistů
v rumunském Banátu v širokém záběru od třicetileté války po první polovinu
20. století. Autor zde do detailů vykresluje člověka jako rozpolcenou bytost, již žene vpřed touha a strach. Přitom se spádem evokuje krutý archaický svět, který nás děsí, ale zároveň dovede být i krásný a něžný.

PŘÍRODA A KRAJINA
V OKOLÍ SVATÉ HELENY

Dějiny českého osídlení rumunského Banátu a současný život našich krajanů jsou dnes díky značné popularizaci všeobecně známé. České vesnice
v Rumunsku se staly vyhledávaným cílem organizovaných skupin turistů
i individuálních návštěvníků. Na velké přitažlivosti tohoto kraje má svůj nezanedbatelný podíl malebnost zdejší kulturní krajiny spolu s relativní zachovalostí okolní přírody.