Český Banát v Srbsku

Bela Crkva a jezera
Jezera vznikla při těžbě písku,proto je voda průzračná a pláže jsou písčité. Na Hlavním jezeru je část pláže uměle vybetonovaná ale na ostatních jezerech je pláž zcela přírodní. Koupat se je také možné v řekách Nera a Karaš a na vodních tocích Dunaje. Právě sem by měla do budoucna být vyznačkována turistická trasa, která propojí jezera s údolím řeky Nery a Svatou Helenou a dojde tak k turistickému propojení českých částí v Rumunsku i Srbsku.

Bela Crkva je město  v srbské autonomní oblasti Vojvodina. Název města v srbštině znamená bílý kostel. Město Bela Crkva má 10 638 obyvatel, město je sídlem České národní rady v Srbsku a krásným centrem s řadou cukráren a restaurací vybízí k příjemné odpolední procházce po koupání v jezerech.

Bělehrad 
Je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1941 a 1946–1992 byl také hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. Žije zde přibližně 1,379 milionu obyvatel. Město se nachází na soutoku řek Dunaj a Sáva. Od Českého Sela je vzdálené něco málo přes 80 km a je jednou z možných cest z České republiky. Využít můžete místní mezinárodní letiště, kam letájí i nízkonákladové evropské linky.

Meka Balkánu a kdysi hlavní město Jugoslávie. Dodnes zde najdete mnoho českých stop a v hlavním srbském městě také sídlí Česká beseda Bělehrad. Určitě se vyplatí hlavní město město Srbska navštívit.Turistické zajímavost: Kalemegdan, Náměstí republiky, Chrám svatého Sávy, Muzeum Nikoly Tesly. 

Boljetin
Krásný přírodní kaňon u srbské vesnice Boljetin (necelých 700 obyvatel), kterou protéká stejnojmenný potok.Cesta je dlouhá přibližně dva kilometry a v okolí se dá vystoupat na několik vyhlídek, ze kterých je vidět rumunské pobřeží Dunaje a přehrada Železná vrata.

Češko Selo (v srbské cyrilici Чешко Село, v doslovném překladu do češtiny Česká ves, mezi místními Čechy známá také jako Ablian nebo Fabián, je jediná, ryze česká, vesnice v srbském Banátu, součást obce Bela Crkva (Bílý kostel). Známá je hlavně tím, že se jedná o sídlo s nejvyšším procentuálním zastoupením Čechů v Srbsku. Ti sem přišli spolu s dalšími Čechy, kteří znovuzalidňovali jižní pohraničí Rakouska po rakousko-tureckých válkách v 18. a 19. století. Údajně se jedná o potomky Chodů. Velká část místních Čechů přišla z rumunské části Banátu ze zaniklé osady Panasca. V malé vesničce žije trvale přibližně dvacet obyvatel. Jedná o nejmenší obce v Srbsku, kterou určitě stojí za to navštívit. 

Turistické zajímavosti: Muzeum Čechů v Srbsku, Český dům, český hřbitov

Golubac (v srbské cyrilici Голубац) 
Je středověká pevnost, která se nachází na pravém břehu řeky Dunaje u stejnojmenné obce v severovýchodním Srbsku, na území národního parku Đerdap, v blízkosti soutěsky Železná vrata. Pevnost je považována za kulturní památku mimořádného významu (srbsky Spomenik kulture od izuzetnog značaja).

Pevnost se nachází na místě, kde Dunaj vniká do soutěsky Železná vrata. Rozkládá se na příkré skále. Areál tvoří celkem 10 věží a dvě velké historické brány. Původní podhradí, které se v blízkosti Golubace nacházelo, se do dnešních dob nedochovalo a zůstalo zaznamenáno pouze v některých historických dokumentech. Současná obec s názvem Golubac se nachází 4 km od hradu. Nejníže položená část pevnosti byla v 70. letech 20. století zaplavena v souvislosti s výstavbou přehrady v soutěsce Železná vrata.

Pevnost tvoří tři hlavní části, které obklopuje celkem 10 věží (dochovaných 9) a 2 brány, které spojují 2-3 m tlusté zdi. V přední části pevnosti se nachází vnější zeď, za níž se nacházel příkop spojený s řekou Dunajem. Před samotnou zdí se nacházelo podhradí, které bylo zatopeno po výstavbě přehrady Železná vrata.

Pevnost zpočátku tvořilo pouze pět věží. Dalších pět bylo dobudováno při rozšiřování pevnosti. Všechny věže měly čtvercový půdorys. Zpevnění a přestavba některých věží bylo uskutečněno až po rozšíření střelného prachu, kdy bylo nezbytné vybudovat rovněž i plochy pro dělostřelectvo.

Středověká pevnost byla v držení srbského státu až do příchodu Turků. Byla častým místem bitev mezi Uherskem a Osmanskou říší. Jako jedna z několika tureckých pevností byla poté předána v roce 1867 srbskému státu. V současné době se z pevnosti dochovalo devět věží o výšce 20–25m. Její zdi mají střední tloušťku 2,8 m a nacházejí se v různých výškách na strmé skále. V současné době je pevnost jednou z nejznámějších srbských turistických atrakcí. Hradem procházela silnice po břehu Dunaje, a je veřejnosti přístupný. V letech 2017-2019 zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce pevnosti.

Srebrno jezero a Veliko Gradiště
Stříbrné jezero bylo po celá desetiletí oblíbeným prázdninovým a rybářským cílem, ale až nedávno zažilo velký návštěvnický rozmach. V důsledku rostoucí popularity jezera se jezero často propaguje také jako “srbské moře”. V dnešní době se kolem tohoto resortu nachází přes dva tisíce lůžek a mnoho restuarací a hotelů. U tohoto ramena také otevřel svůj basketbalový kemp jeden z nejpopulárnějších sportovců Srbska, Miloš Teodošič s názvem TEO4. Každoročně se zde koná také šachový festival, či mistrovství Srbrska v plážovém volejbalu. V roce 2016 toto místo zaznamenalo 50 000 návštěvníků, včetně mnoha ze sousedního Rumunska.

Blízké město Veliko Gradište (v srbské cyrilici Велико Градиште) је město v severovýchodní části centrálního Srbska. Administrativně spadá pod Braničevský okruh. Je sídlem stejnojmenné opštiny. V roce 2011 mělo Veliko Gradište 5825 obyvatel. Nachází se na břehu řeky Dunaje (říční kilometr 1059), v blízkosti turisticky atraktivního Stříbrného jezera (zahrazeného slepého ramene, které zůstalo po výstavbě přehrady Železná vrata). V jeho blízkosti se do veletoku vlévá říčka Pek.

Vršac
Vršac (v srbské cyrilici Вршац, maďarsky Versec, rumunsky Vârşet) je historické město v srbské Vojvodině, v Jihobanátském okruhu. Řadí se k menším městům; v roce 2011 mělo 35 701 obyvatel.

Město se nachází blízko rumunské hranice, na silničním tahu Bělehrad – Arad. Železniční spojení má Vršac s Rumunskem, Bílou Cerekví, Bělehradem a Zrenjaninem. Stejně jako drtivá většina vojvodinských měst i Vršac se rozkládá v rovinaté krajině, ovšem v případě tohoto města na východě přecházející v hřbet Vršačke planine, který se táhne až na rumunské území. Vršac je v Srbsku znám především jako sídlo velké farmaceutické firmy Hemofarm. Nachází se zde také největší katolický kostel v Srbsku.

Djerdap
Národní park Đerdap se nachází v jihovýchodní Evropě v severovýchodní části Srbska, podél mezinárodní hranice s Rumunskem. Park se táhne podél Dunaje v délce 100 km od Golubacké pevnosti do Karataše u Kladova v Srbsku. Ústředí správy národního parku je ve městě Donji Milanovac na Dunaji. Oblast Djerdapské rokliny byla vyhlášena národním parkem v roce 1974. Národní park má celkovou rozlohu 93 968 hektarů a jako chráněná zóna je vytyčeno 63 608 ha plochy. Park byl vyhlášen z důvodu ochrany soutěsky Železná vrata (srbsky Ђердап/Đerdap) a okolní přírody. Dále od samotného břehu řeky zasahuje do vnitrozemí ve vzdálenosti 2–8 km. Chráněné území se pohybuje v nadmořské výšce od 50 až po 800 m n. m.

Gaj

Nezvzdálenejší obec s českou menšinou na cestě z Bele Crkvi do Bělěhradu. Ve velké srbské vesnici žije také několik českých krajanů. Turistické zajímavosti: Český kostel svatého Václava, Český dům, městský park

Kladovo
Kladovo (v srbské cyrilici Кладово, rumunsky Cladova) je město ve východním Srbsku, v Borském okruhu. V roce 2011 mělo 8913 obyvatel. Opština Kladovo má 20 635 obyvatel. Město se rozkládá na bývalém dunajském ostrově (na sever od města se nachází Dunaj, na jih zasypané rameno řeky). Přes řeku se z rumunské strany nachází město Drobeta-Turnu Severin. 5 km od Kladova po proudu Dunaje směřoval přes řeku na území dnešního Rumunska v dobách existence Římské říše Trajánův most. První písemná zmínka o Kladovu pochází z roku 1596. V jednom rakouském vojenském dokumentu byl zaznamenán útok vlašských zbojníků na město.

V roce 1699 navštívil Kladovo turecký cestovatel Evlija Čelebi. Zaznamenal, že většina obyvatel jsou Slované a muslimové, a že v něm žije také menší skupina Vlachů. Roku 1867 předali Turci Kladovo do srbských rukou.V Kladovu je několik dobrých restaurací za velmi příznivé ceny.

Kruščice

Kruščice leží 5 km jihovýchodně od Bele Crkve. V obci, kde žije přibližně 700 obyvatel, najdete kolem dvou set českých krajanů. Na základní škole se vyučuje český jazyk. V kostele svatého Václava jsou mše svaté v českém jazyce a zpívá se z českých kancionálů.

Turistické zajímavosti: Český dům, Etno dům, kostel sv. Václava

Muzeum Lepenski vir http://www.lepenski-vir.rs/
Je archeologická lokalita v Srbsku nedaleko soutěsky Železná vrata, asi 100 km východně od Bělehradu. Dragoslav Srejović zde v roce 1965 objevil pozůstatky sídliště vyspělé kultury, které existovala v sedmém a šestém tisíciletí před naším letopočtem. Oblast byla v Srbsku vyhlášená státem chráněnou kulturní památkou.

V Lepenském Viru žila komunita lovců a rybářů na břehu Dunaje. Domy byly postaveny na platformě ze směsi vápence, písku a vody, měly jednotný půdorys a byly orientovány stejným směrem, pravidelně geometricky byly rozmístěny také ohniště a kamenné stély (patrně oltáře). Sídliště tedy mělo jistý urbanistický plán. Vedle hlavního sídliště, kde žilo asi sto až dvě stě lidí, existovaly v okolí menší satelitní osady. Byly nalezeny velké kamenné sochy, svědčící o pokročilém kulturním a náboženském životě. V závěrečném období lepenskovirské kultury zřejmě došlo i k domestikaci psů, vepřů a skotu (kteří zde divoce žili) a k pokusům o zemědělskou produkci. Podle předmětů nalezených v hrobech se objevují také náznaky postupné sociální diferenciace.

Tuman
Tumanský klášter (srbský: Манастир Туман) je srbský pravoslavný klášter ve východním Srbsku ve vesnici Golubac. Patří k srbské pravoslavné eparchii v Braničevu.

Kostel je zasvěcen svatému archanděla Gabrielovi.. Od roku 2018 má klášter šest mnichů a jednu jeptišku, což z něj činí největší v okrese Braničevo. Kvůli několika historickým léčitelům, kteří bydleli v tomto klášteře, byl Tuman nazýván „Djerdapský ostrov“.