Kalendář Banátu a místní zvyky

Obecné události a tradice

1. ledna – Nový rok

6. ledna – Tři králové
Vysvěcování domů. Kněz chodí vysvěcovat domy, tam, kam je pozván, zajde a modlí se: „Pokoj tomu domu a všem, kteří přebývají v něm!“ Potom žehná a zas pokračuje dále.

2. února – Hromnice
Uvedení Páně do chrámu – památka, kdy Panna Maria obětovala Ježíška v chrámě. V ten den na mši svaté kněz světí svíčky – „hromničky“, které se používají při oddálení bouřky a při umírání.

19. března – sv. Josefa

25. března – Zvěstování Páně

Masopust
Slaví se sedm týdnů před Velikonocemi. 
Kinderbal
Bál pro děti, které se obléknou za různé pohádkové postavy. Uskutečňuje se ještě před půstem (před Velikonocemi).

Velikonoce
Popeleční středa
Den pokání, přísného půstu po mši svaté, kněz žehná každému popelcem (popelec pochází z ratolesti od Květné neděle minulého roku). Půst se drží celých sedm týdnů, kdy je zakázáno tancovat, nepořádají se zábavy, svatby, křty atd.

Květná neděle
Šestá neděle předvelikonočního půstu. Do kostela se přinášejí „kočičky“ – snítky z jívy, které tam kněz posvětí, a koná se procesí kolem kostela jako vzpomínka na příchod Ježíše do Jeruzaléma. Každý si kočičky odnese domů, když se blíží velká bouřka nebo hrozí něco zlého, zapalují se.

Zelený čtvrtek
Den, kdy byl Ježíš zatčen a odsouzen na smrt. Při mši svaté přestanou hrát varhany a zavážou se zvony, zůstanou tak až do Vzkříšení. 
V rodinách se vaří kopřivy a dragavi (kadeřavý šťovík).

Velký pátek
Kostelní zvony nahrazují řehtáci (v minulosti řehtali jen chlapci, ale ve vesnicích je málo dětí, tak řehtají i děvčata). Na Eibenthale mají mladší děti malé řehtačky, kterými točí v ruce, starší pak řehtačky velké, tzv. „basy“, které jednou rukou opřou o bok a druho točí klikou. Děti takto procházejí vesnicí a přitom zpívají:

„Klekání zvoníme, Jidáše honíme.
Ó Jidáši zrádce, ó vy židi nevěrný
na kopci černým
kopali jámu, Ježíši Pánu,
aby ho jali, ukřižovali.
Na ten velký Pátek do hrobu dali.
Na tu Bílou sobotu zase vykopali.
Ó Jidáši zrádce, cos to učinil,
že jsi svého Mistra Židům prozradil.
Nýčko musíš za to v pekle hořeti
luciferem ďáblem tam přebývati.
Kyrie eleison, Kriste eleison. “ 3×

Na Velký pátek je předepsaný velký půst (jako na Popeleční středu).
Ráno před řehtáním se děti s rodinou modlí na zahradě na znamení toho, že Pán Ježíš se modlil v Getsemanské zahradě, když se potil krví. Potom si všichni jdou umýt ruce a obličej do potoka na znamení toho, že když Pán Ježíš nesl těžký kříž, šel přes potok a krvácel. Jeho krev tekla po potoce a lidé se s ní myli, aby jim smyla hříchy. Také na Velký pátek (v minulosti) ženy brzy ráno pekly čerstvý chléb a rozdávaly ho řehtákům (na znamení toho, že když šel Pán Ježíš s křížem, posilnil se vůní čerstvého chleba, který voněl z pece). Po velkopátečních obřadech se doma barví vajíčka.

Bílá sobota
Ženy pečou koláče a buchty, vaří a připravují různá jídla na Velikonoce. Pak se peče jehně a nádivka. V domácnostech se také provádí velký úklid. O půlnoci se jde na vzkříšení. Po obřadu chodí řehtáci od domu do domu vyřehtávat a u každého zpívají píseň:

„Hody, hody doprovody, dejte nám vejce,
 když nemáte červený, dejte nám bílý,
 slepička vám snese jiný.
 Za kamny v koutku, na zeleným proutku,
 ten proutek se otočí, korbu vína natočí.
 Pijte, pijte páni, jen se neopijte,
 páni se nám opili a nám připít nedali.
 Otloukej se, píšťaličko, už jsi spala dost, dost,
 koho potkáš na tom světě, hraj mu pro radost.
 Potkala jsem slepičku dala vajec čepičku,
 a kohoutek zlatý proutek, zaves celou písničku.“

Velikonoční neděle
Ráno se slouží svatá mše, potom následuje oběd v rodině, kde se ťukají vejce a při tom se říká: „Kristus vstal z mrtvých“ a odpověď „Pravda, že vstal z mrtvých“ – nevyhraje ten, co nerozbil, ale ten, kterému se rozbilo vajíčko. Říká se, že otevřel hrob. Na Hod boží svatodušní je sloužená mše ke cti Ducha svatého.

Velikonoční pondělí
Kluci chodí brzy ráno ke všem rodinám, kde jsou holky, a polévají je. Začíná to parfémem nebo kýblem vody a někdy to končí v potoce. Večer je ples.

Svátek sv. Jana Nepomuckého
Tento svátek se slaví jen na Eibenthale a Gerníku, kde je patronem místních kostelů. 

Po 40 dnech po Velikonocích se slaví Nanebevstoupení Páně. Za dalších 10 dnů pak Seslání Ducha svatého – Májové Svátky. 

Ve Svatodušní pondělí (odpoledne po požehnání) vedle kostela zdobí dívky vedle kostela strom (jasan), potom ho s doprovodem muziky nesou chlapci do hospody. Vedle stromu je umístěn stůl s velkou mísou na peníze. Tak začíná bál. To je za celý rok jediný bál, kde platí děvčata, a ne chlapci. Každá žena, holka malá nebo velká, babička atd. je pozvaná na tanec od svobodných mládenců, tancem je provedená až ke stolu pod vyzdobeným stromem, kde je s nalitým vínem čeká nejstarší mládenec se svojí družičkou a s hlavním mužem (vyvolávač, vážený starší muž, jakýsi „ceremoniář“ tohoto svátku). Hudba se na pokyn vyvolávače zastaví a ten říká:

„Málo, málo maloučko, ať se stane malé pomlčeníčko, slovíčko nebo dvě ať to není tak na dlouho, když jsme chtěli tu máj míti, museli jsme pro ní jíti přes hory, doly, chroští, rozlámali jsme si všechny kosti, přes tu rokli Pospíšilovic (pojmenuje se nějaký vzdálenější pozemek patřící rodině této ženy), tam nás hnali psi. Snad by jsi nebyla taková a nám nějakej lei, kolo od vozu nebo od trabantu za něj nedala, byla by to pohana mezi všema eibenthalskýma ženama.
Daná žena vloží do mísy nějaké peníze, kterými se pak zaplatí kapela. Pár si poté připije s družičkou, mládencem a vyvolávačem a krátce si zatancují. Vše se takto opakuje do té doby, dokud si každá žena nezatančí, poté už pokračuje běžná zábava.
 
Za dalších 10 dní po Seslání Ducha svatého se slaví Tělo a krev Páně – „Voltáře“. 
Na tento svátek se vystaví čtyři oltáře ve vesnici, které se ozdobí kvítím. Po mši se jde průvodem od oltáře k oltáři. Kněz nese velebnou svátost
a před ním děvčata sypou kvítí. Přitom se zpívají písně ke cti Tělu a krve Páně. U každého oltáře se posvětí květiny a lidé si je potom vezmou domů (tyto svěcené květiny se pálí, aby lidi chránily od krup, povodní a od všeho zlého).

První neděle v srpnu – Dožínky 
Když lidé měli sklizeno obilí, ozdobili kostelní oltář kvítím a obilím jako dík za to, že se tento rok urodilo. Poté šli na děkovnou mši svatou.
K obědu napekli koláče, buchty, navařili dobroty a pozvali hosty. Pak se večer všichni sešli na bále.

Paprikašijáda Češko Selo
Festival v české vesnici v Srbsku, Českém Sele. Folklórní setkání při soutěžení o nejlepší paprikový guláš, ke kterému hraje několik českých i srbských kapel.

15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie. 
Tři dny před tímto svátkem se jdou poutníci v 8 hodin ráno pomodlit do kostela a odchází pěšky na tři dny dlouhou cestu až na poutní místo Čiklava. Starší lidé a rodiče, co mají malé děti, a nemohou tak jít na pouť, se odpoledne vydají na malou pouť ke kapličce do polí.

Festival Banát
Tradiční kulturní festival na Eibenthale, na který se vypravuje speciální vlak z České republiky. Účastní se ho více než třicet kapel, divadelních souborů a osobností. Festival se koná na několika místech a pódiích.

21. srpen - Gernická noc
Festivalová noc, která probíhá v rámci velkého festivalu v Eibenthalu v další české vesnici v Rumunsku, Gerníku. Účast čtyř kapel, divadel a místních představení.

8. září – Narození Panny Marie
Tento svátek se slaví stejným způsobem jako Nanebevzetí Panny Marie.

28. září – Posvěcení chrámu na Svaté Heleně (svátek sv. Václava)

16. října – Posvěcení chrámu Eibenthal, Gernik a Šumice (svátek sv. Havla)
Posvícení je památkou toho, kdy byl vysvěcen chrám. Na Eibenthale byl chrám vystavěn v roce 1912 a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Vysvěcen byl však 16. října na sv. Markétu. V minulosti začínala příprava na posvícení dva týdny. Babičky šťouchaly husu tak, aby byla co nejvíce tlustá. Pak ji na posvícení upekly. Napekly pečivo, koláče, buchty a pozvaly si hosty. Pro rodinu, která měla na posvícení hosty, to byla čest.
V neděli šli všichni na mši svatou, potom byl oběd a večer ples (bál). V minulosti ples trval tři dny, od soboty do pondělí.

23. října – Posvěcení chrámu Bígr

1. listopadu – Všech svatých 
Po mši se jde průvodem na hřbitov, kde se modlí ke všem svatým. Večer se pečou pletence a nechávají se na stole přes noc pro dušičky.

2. listopadu - Dušičky
Na svátek Dušiček je mše za duše zemřelých a pletou se věnce, které se pak nosí na hroby.

11. listopadu – Martinské posvěcení chrámu na Rovensku

25. listopadu – sv. Kateřina 
Na tento svátek končí mezidobí a začíná doba adventní. Tak se dělá poslední ples a začíná advent, kdy se vůbec netančí. V tento den také probíhá posvícení českých krajanů v Oršavě a Zlatici (česká menšina).

Advent + Vánoce
První neděle po sv. Kateřině je první adventní neděle. V rodinách se pletou adventní věnečky se čtyřmi svíčkami, potom se v kostele zapálí první svíčka a posvětí se věnečky. Každý večer v této době chodí skupiny dětí se soškou Panny Marie k místním lidem domů, kde se společně modlí růženec a zpívají písně. Je to na památku toho, že nikdo v Betlémě nepřijal Pannu Marii a její děťátko. Také se zde v době adventní konají roráty (mše svatá sloužená brzy ráno).

3. prosince
V předvečer svátku svaté Barbory se dívky se převlečou za Barborky – obléknou se do bílých šatů a závojů tak, aby je nikdo nepoznal. Typicky chodí s pruty v ruce, svůj příchod ohlašují zvonečkem. Přinášejí dětem dárky, které jim dávají rodiče nebo prarodiče.

4. prosince – sv. Barbora (patronka horníků) 
V době, kdy fungovaly doly, se horníci (v hornickém oděvu s helmou a s lampičkami) sešli s rodinou u dolů, které kněz poté vysvětil. Poté šli všichni průvodem do kostela, při němž se lidé modlili a zpívali písně ke cti sv. Barbory. Horníci nesli obraz sv. Barbory ozdobený věnci. V kostele pak následovala mše a večer byl bál.

5. prosince
Večer chodili k dětem chlapci převlečení za čerty a s nimi chodil i Mikuláš s dárky. V současné době bývá Mikuláš český učitel, anděl a čert stážisté.

6. prosince – sv. Mikuláš 

8.prosince – Neposkvrněné početí Panny Marie

24. prosince - Štědrý den
Štědrý den začíná roráty. Po rorátech chodí chlapci se slámou vázat stromy, aby přes zimu nezmrly a rodily i příští rok. U toho se zpívá: „Uvazujte se hruštičky, jabláčka, švestky, zítra přijde mráz, neurodíte. Posekáme vás“. Potom zmrzlí přijdou domů a dostanou vínovou polévku (med rozmíchaný se žloutkem a zalitý horkým vínem a vodou). Na Štědrý den je dobrovolný půst od masa – drží ho jen ten, kdo chce. Mezi sousedy se rozdává sušené ovoce nebo kompot na znamení štědrosti. Zvířata dostávají dobrůtky, třeba chleba s medem, protože na Štědrý den zvířata žalují Bohu, kolikrát byla během roku hladová. Maminky připravují pečivo a jídlo na Vánoce, sarmy voní, až nám střeva burácí :). Jí se vdolky se třema kabátama (tvaroh, švestková povidla a smetana). Večer chodí Ježíšek a o půlnoci se jde na mši. Po mši se chodí zpívat koledy po vsi.

25. prosince – Narození Páně
Ráno se jde na mši svatou, potom je oběd v rodině. Po obědě se chodí přát babičkám a dědečkům šťastné Vánoce, zpívat koledy a také se podívat, co přinesl Ježíšek. Večer se chodí vyhrávat Štěpánům: chodí se každému Štěpánovi pod okno a zpívá se jedna píseň na přání a také: „Když já líbě spím, máš mě nechat spát…” Než se dojde na konec vsi, tak jsou skoro všichni opilí. Mnohokrát to trvá i do rána.

26. prosince – Sv. Štěpána
Večer pokračuje ples, kde každý, kdo se jmenuje Štěpán nebo Štěpánka, jsou posazeni na židli a vyzdvihováni nahoru, přitom se jim zpívá. Potom dají všem pít a tak pokračuje ples.

31. prosince – Silvestr

+ každý rok probíhá pod organizací UDSČR ("český svaz") na českých vesnicích také folklórní setkání krajanů z českých vesnic, tuto událost pořádá vždy jedna ze šesti českých vesnic.