Kalendář Banátu a místní zvyky

Zde najdete ty nejdůležitější události Banátu!

1. ledna - Nový rok

6. ledna- Tři Králové
Vysvěcování domů. Kněz chodí vysvěcovat domy, tam kam je pozván zajde a modlí se: ”Pokoj tomu domu a všem kteří přebývají v něm!”. Potom žehná a zas pokračuje dále

2. února - Hromice
Zavedení Páně do chrámů, slavíme pamatka kdy Panna Maria obětovala Ježíška v chrámě. Svěcení svící - v ten den jdem na mši svatou, kněz nám světí svíčky, které se používají při oddálení bouřce a při umírání.

19. března - sv. Jozefa

25. března - Zvěstování Páně
Než začne velikonoční půst je kinderbal. Bál pro děti, které se obléknou za různé pohádkové postavy. 

Velikonoce
Popeleční středa
Den pokání, přísného postu po mši svaté, kněz žehná každého z popelcem (popelec pochází z ratolesti od Květné neděle minulého roku).

Zelený čtvrtek
Den kdy byl Ježíš zatčen a odsouzen na smrt. Při mši svaté se zavážou zvony a přestanou hrát varhany, zvony do Vzkříšení tak zustanou. Všechny rodiny vaří kopřivy a dragavi (kadeřavý šťovík).

Velký pátek
Řehtáci nahrazují kostelní zvony (v minulosti řehtali jen chlapci ale bohužel ve vesnicích je už málo děti, tak řehtají i děvčata). Řehtáci řehtají a přitom zpívají:

„Klekání zvoníme, Jidáše honíme.
Ó Jidáši zrádce, o vy židi nevěrný
Na kopci černim
Kopali jámu, Ježíši Pánu,
aby ho jali, ukřižovali.
Na ten velký Pátek do hrobu dali.
Na tu Bílou sobotu zase vykopali.
Ó Jidáši zrádce, cos to učinil,
že jsi svého Mistra Židům prozradil.
Nýčko musíš za to, v pekle hořeti
Luciferem d´áblem tam přebývati.
Kyrie eleison, Kriste eleison. “ x 3

Na Velký pátek je předepsaný velký půst (jak na Popeleční středu - viz níže)
Ráno, před řehtáním se děti s rodinou modlí na zahradě na znamení toho, že Pán Ježíš se modlil v Getsemanské zahradě, když se potil krvi. Potom si všichni jdou si umýt ruce a obličej do potoka na znamení toho, že Pán Ježíš když nesl těžký kříž, tak šel přes potok a krvácel. Jeho krev tekla po potoce a lidé se s ní myli, aby jim smila hříchy. Také na Velký pátek (v minulosti) ženy brzy ráno pekly čerstvý chléb a rozdávaly ho řechtákům (na znamení toho, že když Pán Ježíš šel z křížem, tak se posilnil vůni čerstvého chleba co vonělo z pece). Po velkopátečních obřadech se doma barví vajíčka.

Bílá sobota
Ženy pečou koláče a buchty, vaří a připravují různá jídla na Velikonoce. Pak se peče jehně a nádivka. O půlnoci se jde na vzkříšení. Po vzkříšením chodí řehtácí od domu do domu vyřehtávat a u každého zpívají píseň:

„Hody, hody doprovody dejte nám vejce,
 když nemáte červený, dejte nám bílý,
 slepička Vám snese jiný,
 Za kamna v kotuku, na zeleným proutku,
 Ten proutek se otočí, korbu vína natočí.
 Pijte, pijte páni, jen se neopijte,
 Pán se nám opili a nam připít nedali.
 Otloukej se píšťaličko už jsi spala dost, dost,
 Koho potkáš na tom světě hraj mu pro radost.
 Potkala jsem slepičku dala vajec čepičku,
 A kohoutek zlatý proutek, zaves celou písničku„.

Velikonoční neděle
Ráno se slouží svatá mše potom následuje oběd v rodině kde se ťukají vejce a při tom se říká: „Kristus vstal z mrtvých„ a odpověď „Pravda že vstal z mrtvých„ (nevyhraje ten co nerozbil, ale ten kterému se rozbilo vajíčko, říká se že otevřel hrob). Na Hod boží svatodušní je sloužená mše ke cti Ducha svatého.

Velikonoční pondělí
Kluci chodí brzy ráno ke všem rodinám, kde jsou holky a polévají je. Začíná to parfenem nebo kýblem vody a někdy to končí v potoce. Večer je ples.

Po 40 dnech po Velikonocích se slaví Nanebevstoupení Páně. Za dalších 10 dnů pak Seslání Ducha svatého - Májové Svátky

Ve Svatodušní pondělí (odpoledne po požehnání), vedle kostela zdobí dívky vedle kostela strom (jasan), potom ho s doprovodem muziky nesou chlapci do hospody. Tak začíná bál. To je za celý rok jediný bál, kde platí děvčata a ne chlapci. Každá žena, holka malá nebo velká, babička atd. je pozvaná na tanec od svobodných mládenců, tancem je provedená až ke stolu pod vyzdobeným stromem, kde nejstarší mládenec se svojí družičkou a s hlavnim mužem je čekají s nalitým vínem, hudba se zastaví a hlavní muž říká:

„Málo, málo maloučko, ať´se stane malé pomlčeníčko, slovíčko nebo dvě ať to není tak na dlouho, když jsme chtěli tu máj míti museli jsme pro ní jíti přes hory, doly, chroští, rozlámali jsme si všechny kosti, přes tu rokli pospíšilovic, tam nas hnali psi. Snad by jsi nebyla taková a nám nějakej lei, kolo od vozu, nebo od trabantu za něj nedala, byla bych to pohana mezi všema eibenthalskýma ženama: viva„.
Hudba začne hrát, oni si ťuknou a napijí se vína a každá holka tam nechá nějaký lei. Po půl noci tancují všichni, začíná ples.
 
Za dalších 10 dní po Seslání Ducha svatého se slaví Tělo a krev Páně - Oltáře
Na tento svátek se vystaví čtyři oltáře ve vesnici, které se ozdobí kvítím. Po mši se jde průvodem od oltáře k oltáři. Kněz nese velebnou svátost a před ním děvčata sypají kvítí, přitom se zpívají písně ke cti Tělu a krve Páně. U každého oltáře se osvětí kytky a lidé si je potom vezmou domu (tyto svěcené kytky se pálí aby chránili nas od krup, povodní a od všeho zlého).

První neděle v srpnu - Dožínky. 
Když lidé měli sklizeno obilí, tak ozdobili kostelní oltář kvítím a obilím jako dík za to, že se tento rok urodilo. Poté šli na děkovnou mši svatou. K obědu napekli koláče, buchty, navařili dobroty a pozvali hosty. Pak se večer všichni sešli na bale.

15. srpna - Paprikašijáda Češko Selo
Festival v české vesnici v Srbsku, Češku Selo. Folklórní setkání při soutěžení o nejlepší paprikový guláš, ke kterému hraje několik českých i srbských kapel!

15. srpna - Nanebevzetí Panny Marie. 
Tři dny před tímto svátkem (12. srpna), jdou poutníci v 8h ráno poutníci se pomodlit do kostela a odchází na tři dny pěšky dlouhou cestu až na poutní místo Čiklava. Babičky a rodiče co mají malé děti a nemohu jít na pouť, tak odpoledne se vydaji na malou pouť ke kapličce do polí.

18. srpen - 23. srpen - Festival Banát - Eibenthal
Tradiční kulturní festival v Eibenthale, na který se vypravuje speciální vlak z České republiky. Účast více než třiceti kapel, divadelních souborů a osobností. Festival se koná na několika místech a pódiích - Ujbányja, Vila, Medvěd, Kamín, Restaurace a Kostel

21. srpen - Gernická noc
Festivalová noc, která probíhá v rámci velkého festivalu v Eibenthalu v další české vesnici v Rumunsku, Gerníku. Účast čtyř kapel, divadel a místních představení.

8. září - Narození Panny Marie. 
Tento svátek se slaví stejne jako Nanebevzetí Panny Marie.

28. září - Posvěcení chrámu na Svaté Heleně (svátek sv. Václava)

11. října - Martinské posvícení na Rovensku

16. října - Posvěcení chrámu Eibenthal, Gernik a Šumice (svátek sv. Havla)
Posvícení je památkou na to, kdy byl zasvěcen chrám. Na Eibenthale chrám byl vystavěn v roce 1912 a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Ale vysvěcen byl 16. řina na sv. Markétu. V minulosti začínala příprava na posvícení dva týdny. Babičky sťouchaly husu tak, aby byla co nejvíce tlustá. Pak jí na posvícení upekly. Napekly pečivo, koláče, buchty a pozvali si hosty. Byla to čest pro rodinu, která měla hosty na posvícení. V neděli šli na mši svatou, potom oběd a večer ples (bál). V minulosti byl ples tři dni, od soboty do pondělí.

23. října - Posvěcení chrámu Bigr

1. listopadu - Všech Svatých. 
Po mši se jde průvodem na hřbitov, kde se modlí ke Všem svatým. Večer se pečou pletence a nechávají se na stole přes noc pro dušičky. Na svátek dušiček je mše za duše zemřelých a pletou se věnce, které se pak nosí na hroby.

2. listopadu - Dušičky

11. listopadu - Posvěcení chrámu Rovensko

25. listopadu - sv. Kateřina 
Na tento svátek končí mezidobí a začíná doba adventní. Tak se dělá poslední ples a začíná advent, kdy se vubec netanči. V tento den také probíhá posvícení českých krajanů v Oršavě a Zlatici (česká menšina).

Vánoce
První neděle po sv. Kateřině je první adventní neděle. V rodinách se pletou adventní věnečky se čtyřmi svíčkami, potom se v kostele zapálí první svíčka a osvětí se věnečky. Každý večer v této době chodí skupiny dětí od domu k domu ke každé rodině za Panny Marie, kde se společně modlí ruženec a zpívají písně. Je to na památku toho, že nikdo v Betlémě nepřijal Pannu Marii a její děťátko. Také v dobe adventni drzi roráty (mse svata slouzena brzy rano).

3. prosince                                                                                                                                                                                                                              Poslušní děti doma čekají až přijde Barbora. Dívky se obléknou do bílých šatů a přináší dětem dárky, které jim dávají rodiče, nebo prarodiče.

4. prosince - sv. Barbora (patronka horník) 
V době kdy fungovaly doly, se horníci sešli s rodinou u dolů, které kněž poté vysvětil. Horníci oblečení v hornickém oděvu s helmou, kde měli rozsvíceny hornické lampičky nesli do kostela obraz sv. Barbory ozdobený věnci. V průvodu do kostela se lidé modlili a zpívali písně ke cti sv. Barbory. V kostele potom následovala mše a večer byl bál. Na poslušní děti doma čekají až přijde Barbora. Dívky se obléknou do bílých šatů a přináší dětem dárky, které jim dávají rodiče, nebo prarodiče.

5. prosince                                                                                                                                                                                                                                   Večer chodí k dětem chlapci převlečeny za čerty a s nimi chodí i Mikuláš s dárky.

6. prosince - Mikuláš 

8.prosince - Neposkvrněné početí Panny Marie

24. prosince - Štědrý den
Štědrý den začíná roráty (ráno za tmy se jde na mši svatou). Po rorátech chodí chlapci vázat stromy se slámou, aby přes zimu nezmrly a rodily i příští rok. U toho se zpívá: „Uvazujte se hruštičky, jabláčka, švestky zítra přijde mráz, neurodíte. Posekáme vás„. Potom zmrzlí přijdou domů a dostanou vínovou polévku (med rozmíchaný z žloutkem a zalitý z horkým vínem a vodou). Na štědrý den je dobrovolný půst. Půst od masa drží jen ten, kdo chce. Mezi sousedy se rozdává sušené ovoce nebo kompot na znamení štědrosti. Zvířata dostávají dobrůtky třeba chleba s medem, protože na štědrý den zvířata žalují Bohu kolikrát byli hladoví během roku. Maminky připravuji pečivo a jídlo na Vánoce, sarmy voní až nám střeva burácí:). Na štědrý den, se jí vdolky se třema kabátama (tvaroh, švestková povidla a smetana). Večer chodí Ježíšek a o půlnoci se jde na mši. Po mši se chodí zpívat koledy po vsi.

25. prosince -  Narození Páně
Ráno se jde na mši svatou, potom je oběd k rodině. Po obědě chodíme babičkám a dědečkům popřát štastné vánoce, zpívat koledy a také se podívat co přinesl Ježíšek. Večer se chodí vyhrávat Štěpánům. Chodí se každému Štěpánovi pod okno a se zpívá jedna píseň na přání a také: “Když já líbě spím, máš mě nechat spát…” Než se dojde na konec vsi tak jsou skoro všichni opili. Mnohokrát to trvá i do rána.

26. prosince - Sv. Štěpána
Večer pokračuje ples, kde každý, kdo se jmenuje Štěpán nebo Štěpánka, jsou posazeny na židli a vyzdvihovány nahoru, pritom se jim zpívá. Potom dají všem pít a tak pokračuje ples.

31. prosince - Silvestr

+ každý rok probíhá pod organizací UDSČR ("český svaz") na českých vesnicích také folkórní setkání krajanů z českých vesnici, tuto událost pořádá vždy jedna ze šesti českých vesnic.