Bezpečnost a zvířata

Vždy připraven!

Bezpečnost na vyšších horách (ne banátských)
Rumunské hory jsou velmi oblíbenou destinací českých turistů zejména v letních obdobích. Doporučujeme mít na paměti zásady pro pobyt v horách: být dobře vybaven pro náhlou změnu počasí a pro daný terén, mít mapu (bohužel četná rumunská pohoří jsou turistickými značkami označena velmi špatně) a pokud je to možné, sdělit někomu, kam výprava jde a kdy by se měla vrátit.

Jedním z bezpečnostních rizik v rumunských horách je divoká zvěř. V nižších polohách se člověk může setkat i se zdivočelými psy volně žijícími v lesích, k nimž je nutné přistupovat s velkou obezřetností. Pokud to je možné, nejlepší je se jim zcela vyhnout. Zvláštní kategorií jsou ovčáčtí psi. Podle doporučení místních je nejlepší obranou v nepřítomnosti pastýře házení drobného kamení, které je zastraší, nebo v případě vyššího ohrožení využití pepřového spreje. Jestliže zrovna žádné kameny ve vašem okolí nebudou, je dobré aspoň naznačit, že kámen sbíráte a chcete ho hodit. Zároveň je vhodné s sebou mít hůl či nějaký klacek, s nímž se dá ovčácký pes také snadno zastrašit.

Toulaví psi
V Rumunsku žije velké množství volně pobíhajících psů. Tito psi představují nejen společenský, ale zejména pak bezpečnostní problém. Již několik let se vede debata, co s nimi. Do roku 2008 bylo normální praxí zabíjení psů, ale po odporu společnosti proti nehumánnosti tohoto řešení se od těchto praktik odstoupilo a preferovala se sterilizace. Na podzim roku 2013, poté, co údajně toulaví psi (podle jiné varianty šlo o řádně vlastněného psa) usmrtili v Bukurešti čtyřletého chlapce, schválila Poslanecká sněmovna parlamentu Rumunska novelu zákona, která umožňuje, aby odchycení toulaví psi byli po 14 dnech v útulku – pokud se nenajde jejich majitel, nikdo o ně neprojeví zájem či kapacita útulku bude překročena – utraceni. Přes ojedinělé případy smrtelných napadení psem je většina psů mírumilovných a nepředstavuje hrozbu. Jestliže vás psi následují na ulici nebo se k vám přiblíží, jde jim pravděpodobně o jídlo. Všeobecně se nedoporučuje přibližovat se k toulavým psům, jestliže spí, jedí nebo pečují o mláďata. Větší obezřetnosti je potřeba dbát také v noci a na méně frekventovaných místech, kde se riziko napadení zvyšuje vzhledem k možné přítomnosti smeček. 
Doporučujeme použití klasického pepřového spreje s delším dostřikem (prodávají i pepřový sprej na zvířata). 

Co dělat v případě ohrožení psem
Jestliže se nacházíte v blízkosti psa a ten jedná agresivně, neutíkejte. Základní instinkt psa je vás pronásledovat. Snažte se vyvarovat očnímu kontaktu (mohli by to brát jako znak agresivity), předstírejte nezájem, zůstaňte klidní, nekřičte. V žádném případě se nesnažte psa zahnat, mohli byste ho ještě více vydráždit! Jestliže si myslíte, že na vás hodlá zaútočit, na chvíli ustaňte a poté se snažte odejít z místa velmi pomalu a klidně. Jakmile se vzdálíte z psího teritoria, pes by o vás měl ztratit zájem.  
Co dělat v případě, že mě pes napadl
Jestliže pes zaútočí, snažte se odhodit cokoliv, co by mohlo upoutat jeho pozornost (kabelka, baťoh, bunda, případně kolo atd.). Chraňte si pokud možno obličej, uši a krk, a to zejména, jste-li sraženi na zem. Ačkoliv je v Rumunsku riziko vztekliny vzhledem k počtu volně pobíhajících psů větší než v jiných zemích, vzteklina se přenáší slinami zvířete až v závěrečné fázi nemoci a přenos na člověka není tak častý. Pokud došlo ke kousnutí, doporučujeme vyhledat lékařskou pomoc, a to do 72 hodin. Injekci proti vzteklině (antirabic) je možné dostat v místních nemocnicích. 

Medvědi
V rumunských Karpatech je podle odhadů stále ještě na 2500 medvědů, a pravděpodobnost setkání s medvědem tedy není zanedbatelná. Držte se jen vyznačených tras. Pokud procházíte nepřehledným terénem, snažte se dělat relativní hluk, lámejte například klacky, mluvte, zpívejte, aby medvěd měl čas vás zaregistrovat a utéct. Zároveň však respektujte přírodu, hluk by neměl být nadměrný. Medvědi mají velice vyvinutý čich a mohou cítit jídlo na míle daleko, proto je lepší nenechávat jídlo ve stanech, ale dál od tábořiště, nejlépe na vyvýšeném místě (strom či skála). Totéž platí i pro odpadky.
Co dělat při setkání s medvědem
V případě, že narazíte na medvěda, a on vás zatím nezaregistroval, snažte se co nejklidněji vzdálit. Předstírejte, že jste ho taktéž nezaregistrovali, mluvte klidným hlasem, zároveň však sledujte jeho chování. Nikdy se nedívejte medvědovi do očí! Mohl by to brát jako agresi a zahájit útok. Nikdy se také nepřibližujte k mláděti, i když vypadá nevinně. Jeho matka bude s největší pravděpodobností někde poblíž.
Co dělat v případě napadení medvědem
Jestliže se medvěd bude cítit ohrožen, může vás napadnout. V tomto případě zkuste (jako u psů, viz výše) upustit nějaký předmět, například část oděvu. Je pravděpodobné, že to upoutá jeho pozornost. Pokud vás medvěd napadne, snažte se kleknout si na zem, sbalit se do klubíčka a rukama si chránit hlavu. Případná krosna na zádech může před útokem chránit záda. V této pozici zůstaňte co nejtišeji a nejklidněji, dokud medvěd neodejde. I když medvěd bude cítit vaše tělesné teplo a bude vědět, že jste naživu, předstírání mrtvého je pro něj znamení, že nejste aktivní hrozba, a měl by o vás ztratit zájem. 

Želvy
„Viděl jsem želvu v lese!“ „Jasně”, říká si ten druhý a představuje si v hlavě, jak asi vypadal včerejší večírek U Medvěda a že asi o dost přišel. Má pravdu, ale v Banátu i v celém Rumunsku je opravdu velký výskyt suchozemských želv, které dosahují až ke třiceti centimetrům. 

Vlk
Kromě medvědů se v některých rumunských horách vyskytují i vlci. Napadení člověka vlkem jsou však vzácná, protože vlk se lidem vyhýbá. Navíc se v horách vyskytuje zejména tam, kde může sehnat potravu, tedy v blízkosti stád ovcí a jiných hospodářských zvířat. Přesto je vhodné při stanování kdekoliv v horách uskladnit potraviny dále od stanů pro případ, že vůně jídla přiláká vlka či jinou zvěř. 

Hadi 
Hadi se v Rumunsku vyskytují na celém území. V Karpatech se s nimi lze setkat i od nadmořské výšky 1500 m (např. se zmijí obecnou či růžkatou). 
Jak se zachovat v případě uštknutí
Nejste-li si jisti, zda se jedná o jedovatý druh a došlo-li k uštknutí, je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc. V místě se většinou vytvoří otok, v některých případech může dojít i k rozvinutí celkové otravy. Záleží však na síle jedu, velikosti hada i celkové síle jedince. Otrava se projevuje pocitem celkově špatného zdravotního stavu, křečemi, případně průjmem nebo zvracením, poklesem krevního tlaku, snížením tepové frekvence. V minulosti se doporučovalo podvázání končetiny či dokonce vysátí jedu, avšak dnes se postupuje zcela jinak. Nejdůležitější je udržení končetiny v klidu tak, aby nedošlo k zvýšenému proudění krve a následnému šíření jedu v těle. Nedoporučuje se podávat zraněnému alkohol nebo káva. 

Hroši
Zatím nebyl zaznamenán žádný útok hrocha na české turisty. Je to způsobeno zejména tím, že hroši v Rumunsku nežijí, a také tím, že to turisté z obav před hroší mafií nehlásí. 

Opice
Na ty upozorňujeme především! Rumunské opice jsou nočními živly, jejich výskyt je především kolem různých magazínů (místní krámek) a hospůdek, kde mají dostatek potravy a těsnější kontakt s návštěvníky. Zdánlivě příjemné setkání je však v dopoledních časech rizikové:  člověk se pak setkává s různým typem nákazy od lehčí otravy až po tu těžší, kdy z následného turistického dne může mít kvalitní exkurzi po méně kvalitních místních sociálních zázemích. Pijte s mírou a pijte čistou!